Postel. Naše útočiště, bunkr z peřin a pokrývek i nadýchaný oblak, na kterém vyplouváme do říše snů. Alespoň dokud jsme dětmi a kategorický rodičovský příkaz: „Mazej do postele!“ pro nás znamená vydat se na další báječné snové dobrodružství. Postel zůstává místem bezpečí, dotyk voňavého povlečení nám dodnes připomíná vlídné pohlazení mateřské dlaně, které nás vyprovází do krajiny za zavřenými víčky. A v objetí peřin se na naše ustaraná čela mohou snášet pírka ztracených snů.
Back to Top